Za sněhovou oponou - 1. epizoda

3. května 2008 v 19:13 | Beri-chan
Jmenuju se Mirrin. Žiji v polární oblasti ve světě zvaném Echo. Bydlím se svým nevlastním bratrem Clarkem. Je pořádně nafoukaný, někdy to s ním nemůžu vydržet. Moji rodiče byli polárníci. Zemřeli před dvěma lety smeteni lavinou.
Před dvěmi dny mi přišel dopis. Pisatel mi oznámil, že můj život je v nebezpečí nějakých temných sil, ale já tomu nevěřím. Nejsem pověrčivá. A ani se nepodepsal. Bráchovi jsem o tom neříkala, stejně by mě poslal do háje.
Dneska mám rande s Stephanem. Je hrozně milej. Zrovna se chystám na cestu. Chce se sejít u sochy na náměstí. Nechápu proč zrovna tam, je spousta lepších míst ke schůzce než rozbité náměstíčko se zamrzlou kašnou. Ale jemu zkrátka nešlo říct ne, byl tak sladký..
Na náměstí:
No tak jsem tady. Už jen ten pohled na ty rozpraskané sochy mě odrazuje. Za chvíli by sem měl
dora zit, chodí vždycky na minutu přesně. Sedla jsem si na okraj fontány. Pod mýma nohama vyběhla nějaká myška. Vykřikla jsem a vyskočila na okraj kašny a uklouzla. Už už jsem se připravovala na pád do ledu, když vtom mě chytily nečí ruce. Stephan! Tak to bylo o fous. "Neudělala sis nic?" zeptal se mě starostlivě. "Ne, nic mi není," odpověděla jsem, červená jako pivoňka. "Děkuju". Postavil mě zpátky na pevnou zem.
Z hor se ozvala strašlivá rána. Teď mi to došlo. Lavina. Přitiskla jsem se ke Stephenovi a zavřela oči. Nechtěla jsem vědět, jak dopadneme. Stephen mě od sebe odstrčil, chytil mě za ruku a táhl pryč. Schovali jsme se za trosky jedné staré budovy a čekali. Já jsem byla stále přitisknutá k Stephenovi s hlavou zarytou do jeho kabátu a skoro jsem nedýchala. Stephen mě silně objal a nepouštěl mě.
Hukot se přibližoval. Cítila jsem vibrace a věděla, že se sníh blíží. "Stephene, já se bojím," zašeptala jsem. -"Jsem tu s tebou, neopustím tě. " Snažil se mě uklidnit, ale moc mu to nešlo.
Už vidím kusy ledu. Tisknu se ke Stephenovi. Laivna se přehoupla přes trosky domu a smetla nás. Mě a Stephena od sebe odtrhla. Ztrácím orientaci. Pokouším se nadechnout, ale do pusy se mi nahrne sníh. Pomalu ztrácím vědomí..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl/a jsi tu?

Jj 100% (102)

Komentáře

1 BloodGirl16 BloodGirl16 | Web | 4. května 2008 v 12:24 | Reagovat

:) super !!!!!! a nie!! si my dopredu šľohla jednu z hlavných postáv, ktoré sa ešte mali objaviť v Angelic Afterglow :) Hihi .) no...ale už čo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama